Zřícenina hradu Egerberk

Panoramatická fotografie

Historie: Dobu vzniku ani zakladatele hradu Egerberku neznáme. První zmínky o něm jsou z let 1317 a 1322, kdy se po něm psali bratři Vilém z Egerberku (stoupenec krále Jana Lucemburského) a Fricek z Chyší a Egerberku. Kolem roku 1350 prodali Egerberkové své statky německým pánům ze Šumburku a zprávy o nich mizí. Šumburkové již tehdy na Klášterecku vlastnili značné majetky s centrálním hradem Perštejnem. Egerberk proto prodali roku 1384 Jindřichu Špačkovi z Dubé, členu dvorské rady krále Václava IV. Jindřich Špaček hrad do konce 14. století velkolepě přestavěl. Po roce 1411 koupil Egerberk od pánů z Dubé Mikuláš Augustinův (zemř. 1416), nejvyšší písař zemský, který se roku 1409 zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského. Za husitských válek držel hrad Wend z Ilburku, straník císaře Zikmunda. Pro dluhy se však dostal Wend do sporů se svým věřitelem, bojovným Vilémem ze Šumburku. A to se mu stalo osudným. Roku 1443 obsadil Vilém ze Šumburku v nestřeženém okamžiku nechráněný hrad Egerberk a Wenda poté, co se pokusil svůj hrad dostat zpět, zajal a nechal krutě umučit v egerberské hladomorně. O hrad se poté vedly spory a jeho majitelé se rychle střídali: Ilburkové, Jakoubek z Vřesovic (po roce 1450 – 1455), znovu Ilburkové a od roku 1460 páni z Fictumu. Fictumové podnikli na Egerberku poslední stavební úpravy v jeho historii. Drželi hrad bezmála sto let, do roku 1557, kdy jej od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Roku 1591 byl hrad opět prodán – Štampachům. Těm byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován a roku 1623 prodán Thunům. Ani Lobkovicové, ani další majitelé již Egerberk nevyužívali, protože preferovali jiná svá sídla – zejména zámek Felixburk a zámek v Klášterci nad Ohří. Neudržovaný hrad chátral a v průběhu 17. století se změnil ve zříceninu.