Františkánský klášter Kadaň

Panoramatická fotografie

Prohlídkové okruhy:
1. okruh:  V tomto okruhu nahlédnete do minulosti Kadaně řečí archeologických  nálezů, archivních dokumentů, uměleckořemeslných artefaktů a historických i novodobých modelů klíčových lokalit a budov.
2. okruh: Tento okruh Vás provede kostelem a klášterem. Budete seznámeni s doplňkovou instalací exponátů a obrazově-textového materiálu s ohledem na dané základní téma „Život v klášteře“. Pozornost vůči kultu Čtrnácti sv. Pomocníků a také k bohoslužebné praxi katolické církve.
3. okruh: Tento okruh Vás zavede do gotických a barokních sklepů, kde naleznete expozice o mineralogii, zkamenělinách a zpracování surovin (kámen, keramika…) od doby kamenné po vrcholný středověk. Historie: Kaple se poprvé připomíná r. 1470. V této době se již připravoval příchod řádu do Kadaně. Františkáni byli ke kapli uvedeni kolem roku 1474, kdysi si zřejmě také vybudovali provizorní konventní budovu. Pravděpodobně se tehdy začalo i se stavbou nového trojlodního kostela, dokončeného a vysvěceného na podzim 1480. V jeho výzdobě se odrazilo postavení a ambice zakladatelů a příznivců kláštera, Hasištejnských Lobkowiczů. Ti si jej též vybrali za místo svého posledního odpočinku. Byla to logická volba, neboť jim od roku 1481 podle králova rozhodnutí klášter přímo patřil. V 80. letech ustoupily provizorní budovy finální stavbě kamenného konventu. Tato poměrně drobná čtyřkřídlá stavba obklopující malý dvůr však musela být kvůli narůstajícímu počtu řeholníků rozšiřována již v 16. století. Náboženské půtky v onom věku a následně třicetiletá válka rozvoj kláštera brzdily nebo i přerušovaly. Obrození nastalo až ve 2. polovině 17. století, kdy došlo k renovaci budov. Nový inventář získal tehdy i kostel. Osmnácté století přineslo několik nepříznivých událostí. 14. října 1742 byla dotčena střelbou a zabíjením důstojnost kostela. Právě zuřila válka mezi Marií Terezií na jedné a protihabsburskou koalicí vedenou Francií na druhé straně. Francouzští vojáci použili kostel při jednom ze svých tažení zdejším krajem jako své útočiště a zabarikádovali se v něm. Následný útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Část francouzů nepřežila, jiným se pak františkáni snažili u císařských generálů vyprosit milost. Dodnes tyto chvíle připomínají prostřílená barokní vrata. Reformy císaře Josefa II. poškodily ke konci století i kadaňské františkány. V roce 1785 unikl klášter jen o vlas zrušení.
Dlouhá desetiletí byl objekt využíván jako archiv nebo depozitář a vinou nedostatečné základní údržby chátral. V roce 1991 se opět vrátil do rukou Řádu menších bratří - františkánů, kterému však chyběly jak finanční prostředky na opravu, tak i dostatek řeholníků pro obnovu řádové komunity, a proto se rozhodl předat roku 1994 areál biskupství litoměřickému. Avšak ani církev neměla dostatek finančních prostředků, potřebných k záchraně tohoto unikátu odsouzeného k zániku. Proto byla uzavřena s městem Kadaň dlouhodobá nájemní smlouva na využití objektu. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků pak pro rozvinutí násilně náboženské tradice získala kadaňská farnost. Město se ujalo velmi náročného a zodpovědného úkolu celý areál postupně rekonstruovat a vypracovalo projekt záchrany i budoucího využití budov a zahrad. Ministerstvo kultury zařadilo tento projekt, jenž je majoritně financován městem a Ministerstvem kultury České republiky do programu záchrany architektonického dědictví našeho státu. Záchranné práce této významné kulturní památky probíhají již třetí rok. Na kvalitu prováděných prací dohlíží SÚPP Praha. Ve starší části kláštera se v květnu 1999 usídlila historická a mineralogická expozice kadaňského muzea. Část novějšího pak ožila jako sídlo základní umělecké školy. Klášterní zahrada je spojila ve své zelené náruči plné pohody. Konventní budovy skrývají mnohá překvapení a jedinečnosti. Všemu, ale musí nejprve pomoci navrátit ztracenou slávu ruka restaurátora. Nejdříve se opraví zachovalá gotická částečně malovaná fasáda z konce 15. století. Stěny klášterní chodby a zejména pak zdobí fresky z období pozdní gotiky a rané renesance, jak prokázal restaurátorský průzkum z konce 80. let. Určité části maleb z raného 16. století odborníci přisuzují tvůrci blízkého významu saskému malíři Lucasi Cranachovi staršímu. Již jednou zmíněné lobkovické pohřebiště dokládá soubor náhrobků opět z přelomu gotiky a renesance. Nejznámějším mezi nimi je tumba Jana Hasištejnského z Lobkowicz, zakladatele kláštera z r.1517 od Ulricha Creutze. Její víko nese sochu kostlivce, zajímavé dílo, upozorňující lidstvo na sklon k přeceňování podstaty stvořených, a tudíž pomíjejících věcí před Boží autoritou a věčností. Toto poselství, ztvárněné velmi naturalisticky, jak bylo středověku leckdy vlastní, dokáže svým důrazem na filosofickou hloubku sdělení zapůsobit i na duši člověka z konce 20. století. V architektuře kláštera lze ještě nalézt jiný poklad. Jsou jím sklípkové klenby, saský import ze závěru 15. století, které ve své křehké kráse zdobí hned několik interiérů, vesměs prostor určených patrně pro zakladatelský rod Lobkowiczů. Zejména tyto poklady, sklípková klenba, funerální plastika a nástěnné malby, které významně doplňují mozaiku národního a středoevropského kulturního dědictví,  přispěly koncem roku 1995 k oficiálnímu zařazení areálu bývalého františkánského kláštera Čtrnácti svatých pomocníků mezi naše národní kulturní památky.

Od r. 1999 jsou prováděny prohlídky interiérů, za účasti průvodce. V areálu kláštera zahájila svou činnost v září 1999 Základní umělecká škola Kadaň. Od roku 1999 je ve sklepích kláštera umístěno městské muzeum se stálou expozicí mineralogických a archeologických zajímavostí, ukázkami těžby a zpracování nerostných surovin a také hornické činnosti na Kadaňsku. Od května 2004 je městské muzeum v přízemí zaměřeno na městskou památkovou rezervaci, kult 14. svatých Pomocníků a částečně život františkánských mnichů. V prvním