Kostel sv. Vavřince v Želině

Panoramatická fotografie

Historie: Kostel sv. Vavřince v Želině je jedinou čistě románskou stavbou, která se zachovala z velké části u Kadaně. Nejstarší zmínka o obci Želina se nalézá v inkvizičních protokolech v roce 1337. Další písemná zpráva o obci pochází z roku 1352. Pozdně románský kostel může pocházet z první poloviny 13. století. Dnes tvoří pouze presbytář stávajícího kostela, přestavěného neb nově vystavěného za použití starších portálů. V roce 1356 jmenoval král Karel IV. za kněze klerika Mikuláše, který se stal jednou z prvních obětí morové epidemie z června 1357. V roce 1389 dosadil král Václav IV. za želinského faráře Pavla. První zmínka o klášteru magadalenitek pochází z Kroniky české od Václava Hájka z Libočan z roku 1541. Kostel byl stavebně upravován okolo roku 1484. První zmínka o patrociniu svatého Vavřince se nalézá v Kadaňké městské knize k roku 1485. Vnitřní výzdoba oltářů pak byla provedena v letech 1500 až 1526. Koncem 16. století ovládli želinský kostel protestanti. V letech 1569 až 1574 je zmiňován farář Christián Rockl, který pocházel z Innsbrucku. Po roce 1584 tu působil farář Basius. Od roku 1622 patřila Želina k panství Vintířov. V první polovině 18. století byla přistavěna jižní předsíň a koncem 18. století proběhly i úpravy interiéru jako výmalba, štuková výzdoba a malovaný znak. Erb patří poslednímu členovi hraběcího rodu Losy z Lossenthalu, Adamu Filipovi, který zemřel v dubnu 1781. V roce 1781 došlo k významné proměně obce, neboť tehdy byl rozdělen želinský dvůr, takzvaná Dolní Želina, mezi jednotlivé rolníky. V půdorysu obce lze dodnes vystopovat tvar původního velkého dvora. Roku 1906 byl kostel opravován. Po roce 1945 začal pustnout místní hřbitov. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1954. V roce 1960 kostel vyhořel. Roku 1964 odsouhlasil ONV částečnou demolici kostela, při zachování románské části. K demolici naštěstí nikdy nedošlo. Po roce 1977 byl proveden archeologický výzkum Evou Černou. Nejcennější části zařízení kostela byly před požárem odvezeny. Oltář sv. Barbory a Želínský oltář mistra I. W. Z roku 1526 jsou vystaveny v chomutovském muzeu. V roce 1992 byla na kostele znovu provedena krov a pokryt břidlicovou krytinou.
Kostel sv. Vavřince v Želině u Kadaně je vystavěn na vysokém ostrohu nad řekou Ohří, 1, 5 km východně od Kadaně. Svou polohou tvoří významnou krajinou dominantu jako protějšek královského města Kadaně. Kostel je obklopen hřbitovní zdí s kostnicí, vysazenou na okraj strmého svahu nad řekou severně od kostela. Na východě navazuje na hřbitovní zeď uzavřený soubor staveb barokní fary. Jižně od kostela byla v 19. století postavena škola. Podél kostela vede polní cesta, klesající k řece.
K presbyteriu je ze severu přiložena sakristie a před jižní stěnou kostela je předsazena čtvercová předsíň. Interiér kostela je v presbyteriu prosvětlen jedním románským obloukovým oknem v apsidě a jedním obdobným okénkem v jižní stěně kněžiště. Ostatní okna jsou novější, obdélná, uzavřená segmentem. Západní stěna kostelní lodi je zcela bez otvorů. Ve východním štítu lodi zůstal zachován otisk skladby původního krovu. Nový krov je hambalkový se středním sloupem, dvouúrovňový se vzpěrami v náběhu krokví. Hlavní západní portál je lomený pískovcový s patkou zdobenou raně gotickou lilií. Jižní portál je skryt v předsíni. Je lomený s tympanonem zdobeným plastickým křížem. Pod římsou, dvakrát odstupňovanou, je zachována hlavice s akantovým motivem. Sloupky pod hlavicemi chybí. Při zemi jsou zachovány dvě patky sloupků. V kostelní lodi je odhalena celá řada fragmentů původní malířské výzdoby. Nad vstupním portálem do sakristie je zachován fragment figurálního výjevu. Na spodních řadách je zachována celá řada červených linek a ploch.
Kostel svatého Vavřince v Želině je objektem mimořádného historického, uměleckého i krajinného významu. Jeho historie je úzce propojena s minulostí města Kadaně.